Trestní oznámení je formálním podnět, které může podat kdokoli, kdo se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení nepodléhá žádnému poplatku a ani nesprávné označení trestního oznámení není nepřekonatelnou překážkou pro jeho prošetření, neboť se posuzuje dle obsahu. Přesto však v praxi bývá zdrojem často zbytečných chyb, které negativně ovlivňují šanci úspěchu předmětného podání. Typicky bývají trestní oznámení neúplná, míří na nesprávný orgán, nebo se jimi řeší spor, který patří před civilní soud.
V tomto článku se dozvíte, co trestní oznámení je, komu a jak ho podat, co má obsahovat a co následuje po jeho podání. Ukážeme si i situace, kdy trestní oznámení není správnou cestou, a kdy se jím dokonce můžete sami dostat do potíží.
Rychlý přehled:
- Trestní oznámení je formální podnět určený policii nebo státnímu zastupitelství, kterým je oznamovatelem oznamováno, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Podat ho může kdokoli, bez poplatku, a to i na neznámého pachatele.
- Zákon nepředepisuje formu trestního oznámení ani obsahové náležitosti. Kvalitně zpracované oznámení ale výrazně zvyšuje šanci, že se věcí policie začne rychle a vážně zabývat.
- Vždy si vyžádejte vyrozumění. Policie vás pak musí do jednoho měsíce informovat, jak s oznámením naložila.
- Nezaplacená půjčka ani faktura samy o sobě trestný čin nejsou. Hrozit někomu trestním oznámením kvůli dluhu se navíc může vymstít.
Co je trestní oznámení a kdo ho může podat?
Trestní oznámení je, jak již bylo výše uvedeno, formálním podnět směřovaným policejnímu orgánu nebo státnímu zastupitelství. Jeho obsahem by mělo být uvedení skutečností, které nasvědčují tomu, že mohl být spáchán trestný čin.
TIP Z PRAXE: Trestní oznámení není obdobným nástrojem jako žaloba v rámci civilního řízení. Zatímco v žalobě musíte přesně vymezit svůj nárok a unést důkazní břemeno, u trestního oznámení stačí popsat, co se stalo. Zda o trestný čin skutečně jde a kdo za něj odpovídá, posoudí výhradně orgány činné v trestním řízení, nikoli vy jako oznamovatel.
Oznámení může podat kdokoli. Nemusíte být obětí ani mít k věci jakýkoli vztah, postačí, že se o rozhodných skutečnostech dozvíte. Podání oznámení je vaším právem, ne povinností. Výjimku tvoří nejzávažnější trestné činy vyjmenované taxativně v zákoně, například vražda, jejichž neoznámení je samo o sobě trestným činem s trestem odnětí svobody až tři roky (§ 368 trestního zákoníku).
Důležité je nezaměňovat dvě role. Oznamovatel je ten, kdo oznámení podal. Poškozený je ten, komu byla trestným činem způsobena majetková nebo nemajetková újma. Poškozený má v řízení podstatně silnější postavení, neboť se může připojit s nárokem na náhradu škody (tzv. adhezní řízení) a bránit se proti odložení věci. Obě role často splývají v jedné osobě, zákon však tuto totožnost nevyžaduje.
Kam a jak trestní oznámení podat?
Trestní oznámení je povinen přijmout kterýkoli útvar Policie ČR i kterékoli státní zastupitelství (§ 158 odst. 2 trestního řádu). Místní příslušností se nemusíte zdržovat. Pokud trestní oznámení, respektive předmětná věc, spadá do příslušnosti jiného orgánu, prvotní orgán, který trestní oznámení přijal, věc fakticky příslušnému orgánu postoupí sám z úřední povinnosti.
TIP Z PRAXE: V praxi je přesto rozumné podat oznámení tam, kde k činu došlo, zkrátíte tím dobu, než se dostane ke správnému útvaru.
Formu si můžete vybrat:
- Písemně. Podepsané oznámení odevzdáte na podatelně (na kopii si nechte potvrdit převzetí), nebo ho pošlete doporučeně s dodejkou.
- Ústně do protokolu. Policista oznámení sepíše s vámi přímo na služebně. Tato forma se hodí tam, kde je potřeba skutkový děj upřesňovat dotazy.
- Datovou schránkou. Plnohodnotné podání s průkazným dokladem o doručení.
Oznámení lze podat i anonymně a policie se jím musí zabývat. Anonymní podání však nelze v obecné rovině doporučit: nikdo vás totiž nevyrozumí o výsledku a nelze vás vyzvat k doplnění. Právě doplnění často rozhoduje o dalším osudu celé věci.
Co musí trestní oznámení obsahovat?
Zákon obsahové náležitosti trestního oznámení nestanoví a každé podání se posuzuje podle svého obsahu, ne podle názvu (§ 59 trestního řádu). To ale neznamená, že na kvalitě nezáleží, právě naopak. Jak podrobně a přehledně věc popíšete, do velké míry rozhoduje, jak rychle a s jakou vážností se jí policie začne zabývat.
Dobré oznámení odpoví na šest otázek:
- Kdo? Pachatele označte, pokud ho znáte (jméno, bydliště, další údaje). Když ho neznáte, podáte oznámení na neznámého pachatele. To je zcela běžné.
- Co? Chronologicky a věcně popište, co se stalo. Uvádějte fakta, ne jejich hodnocení.
- Kdy a kde? Co nejpřesnější časové a místní vymezení.
- Jak? Způsob provedení činu, třeba jaká nepravdivá tvrzení vás přiměla poslat peníze.
- Čím to doložíte? Smlouvy, výpisy z účtu, e-maily a zprávy, fotografie, jména svědků i s kontakty.
- Jaká vznikla škoda? Vyčíslete ji v korunách. U řady trestných činů je výše škody rozhodná pro samotnou trestnost jednání.
TIP Z PRAXE: Výše škody, od které je dané jednání posuzováno jako trestný čin, je pro rok sepisu tohoto článku stanovena na částku nejméně 10 000 Kč (§ 138 odst. 1 trestního zákoníku).
Právní kvalifikaci, tedy pojmenování, o jaký trestný čin jde, uvádět nemusíte. Právní kvalifikace je totiž úkolem policie a vaše případná nepřesnost v rámci trestního oznámení vám nijak neuškodí.
TIP Z PRAXE: Na závěr samotného trestního oznámení doporučujeme nezapomenout na jednu větu – žádost o vyrozumění o učiněných opatřeních. Díky ní vás policie musí do jednoho měsíce informovat, jak s oznámením naložila (§ 158 odst. 2 trestního řádu).
Co se stane po podání trestního oznámení?
Policie oznámení vyhodnotí a zpravidla zahájí úkony trestního řízení. Vyžádá si podání vysvětlení, listiny, kamerové záznamy i další podklady. Prověřování obvykle končí jedním ze tří výsledků:
- zahájením trestního stíhání konkrétní osoby;
- odložením věci (nejde-li o trestný čin nebo nepodařilo-li se zjistit pachatele, § 159a trestního řádu);
- odevzdáním věci jinému orgánu, například k projednání přestupku.
Pevnou lhůtu pro skončení prověřování zákon nestanoví, odvíjí se od složitosti věci. O to cennější je zmíněná žádost o vyrozumění, neboť do jednoho měsíce máte alespoň informaci o tom, jak bylo s oznámením naloženo.
Pokud jste poškozený, máte k dispozici dvě velmi silná oprávnění:
- Můžete se připojit k řízení s nárokem na náhradu škody. O něm pak může rozhodnout přímo trestní soud, aniž byste museli vést samostatný civilní spor.
- Proti usnesení o odložení věci můžete podat stížnost, a to do tří dnů od jeho doručení. Oznamovatel, který poškozeným není, může dát alespoň podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo postup policie.
Kdy trestní oznámení není správná cesta a čím riskujete
Trestní oznámení není univerzální nástroj na jakýkoli spor. Nejčastější chyba v praxi spočívá v pokusu řešit jím soukromoprávní vztahy, jako například nevrácenou půjčku, neuhrazenou fakturu nebo vadně provedené dílo. Samotné neplnění závazku ale trestný čin není.
Kupříkladu o podvod (§ 209 trestního zákoníku) jde teprve tehdy, když druhá strana jednala s podvodným úmyslem od samého počátku, tedy si například půjčila peníze s vědomím, že je nevrátí. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu tento aspekt opakovaně zdůrazňuje, kdy podvodný úmysl musí existovat už před majetkovou dispozicí, typicky ještě před uzavřením smlouvy. Pokud bychom věc dále rozvinuli, ten, kdo v době půjčky splácet chtěl a teprve později se dostal do potíží, se podvodu nedopustil. Chybí-li tedy tento úmysl, policie věc odloží a vymáhání se jen oddálí. Namístě je proto v daném případě spíše předžalobní výzva následovaná případnou žalobou.
Opatrní buďte i při vymáhání vlastních nároků. Hrozba trestním oznámením jako páka na dlužníka může být značně ošidnou. Nejvyšší soud sice potvrdil, že samotná pohrůžka, že podáte trestní oznámení, vydíráním není, protože každý má právo domáhat se svých práv, včetně oznámení podezření orgánům činným v trestním řízení (usnesení ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 476/2009, publikované pod č. 23/2010 Sb. rozh. tr.). Jakmile ale takovou hrozbu použijete neoprávněně, abyste druhého donutili k něčemu, na co nemáte nárok, může jít o vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Hranice mezi legitimním upozorněním a nátlakem je tenká a v konkrétním případě rozhoduje účel, kterému hrozba slouží.
Samostatnou kapitolou je pravdivost oznámení. Kdo jiného vědomě lživě obviní z trestného činu, dopouští se křivého obvinění (§ 345 trestního zákoníku) s trestem až dvě léta, a míří-li na to, aby proti obviněnému bylo zahájeno trestní stíhání, až tři léta. Trestný je však pouze vědomě nepravdivý údaj. Kdo popíše věc pravdivě a v dobré víře, nemusí se ničeho bát.
TIP Z PRAXE: Doporučujeme se při sepisu trestního oznámení držet jednoduché formule: pište, co víte, a odlište to od toho, o čem se pouze domníváte, že to tak mohlo být. „Viděl jsem, jak soused vypáčil dveře“ je skutkové tvrzení, „myslím, že to udělal soused, byl přece trestaný“ je jen domněnka, která trestná není.
Praktický příklad: nevrácená záloha na fotovoltaiku
Pan Augustýn si u dodavatelské firmy objednal montáž fotovoltaické elektrárny a zaplatil zálohu 180.000 Kč. Firma s prací nikdy nezačala, jednatel přestal komunikovat a později se ukázalo, že stejným způsobem vybrala zálohy od dalších dvanácti zákazníků a současně se zbavovala majetku. Situace tedy evidentně přesahuje pouhé porušení smlouvy ze strany firmy, jež měla dílo zhotovit. Okolnosti současně nasvědčovaly tomu, že firma zálohy přijímala s vědomím, že plnit nebude, tedy s podvodným úmyslem od počátku.
Pan Augustýn se však nedal a za pomoci zkušeného advokáta sestavil trestní oznámení tak, aby obsahovalo chronologický popis jednání, doklady o platbách, úplnou komunikaci s jednatelem, označení dalších poškozených a vyčíslení škody. Zároveň se připojil s nárokem na náhradu škody. Policie zahájila trestní stíhání jednatele pro podvod a pan Augustýn v řízení vystupuje jako poškozený s uplatněným nárokem na 180.000 Kč.
Sepsání trestního oznámení advokátem
Zvažujete podání trestního oznámení? Advokáti EasyPráva nejdříve posoudí, zda okolnosti vaší věci skutečně nasvědčují spáchání trestného činu, a následně oznámení zpracují tak, aby obsahovalo vše, co orgány činné v trestním řízení k prověření potřebují. Výstup zpracuje zkušený advokát, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.
[Objednat sepsání trestního oznámení → https://easypravo.cz/produkt/trestni-oznameni/]
Časté otázky:
Lze podat trestní oznámení anonymně? Ano, policie se jím musí zabývat. Anonymního oznamovatele ale nikdo nevyrozumí o výsledku a nelze ho vyzvat k doplnění.
Kolik stojí podání trestního oznámení? Samotné podání nepodléhá žádnému správnímu ani soudnímu poplatku. Zpoplatněné může být jen sepsání advokátem, pokud si oznámení necháte odborně zpracovat.
Musím znát pachatele? Ne. Oznámení se běžně podává na neznámého pachatele, jeho zjištění je úkolem policie.
Jak dlouho vyřízení trvá? Pevná lhůta neexistuje a závisí na složitosti věci. Požádáte-li o to, policie vás do jednoho měsíce vyrozumí o učiněných opatřeních.Co když policie věc odloží? Jste-li poškozený, můžete proti usnesení o odložení podat stížnost do tří dnů od doručení. Oznamovatel může dát státnímu zastupitelství podnět k prověření postupu policie.