Dohoda o rozvázání pracovního poměru je písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o skončení pracovního poměru ke konkrétnímu dni. Zákoník práce pro tento typ ukončení používá přesný pojem „dohoda o rozvázání pracovního poměru“, v běžné řeči se ale často setkáte i s označením „dohoda o ukončení pracovního poměru“ nebo „ukončení pracovního poměru dohodou“.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru patří mezi nejrychlejší způsoby, jak ukončit pracovní poměr. Na rozdíl od výpovědi není nutné čekat na uplynutí výpovědní doby a pracovní poměr může skončit prakticky k jakémukoli dni, na kterém se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Právě v tom je ale i největší riziko dohody.
Dohoda může působit nenápadným dojmem a často má jen několik odstavců. Text ale může rozhodnout například o tom, zda má zaměstnanec nárok na odstupné nebo jaké dokumenty mu budou předány pro další práci nebo úřad práce.
V praxi se dohoda někdy nesprávně označuje jako „výpověď dohodou“. Tento pojem je ale právně nepřesný. Výpověď je jednostranné právní jednání. Dohoda je naopak dvoustranná, tedy musí s ní souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel. Pokud jedna strana nesouhlasí, dohoda nevznikne.
Zákoník práce upravuje dohodu o rozvázání pracovního poměru v § 49, podle kterého pracovní poměr končí sjednaným dnem, dohoda musí být písemná a každá strana musí obdržet jedno vyhotovení.
Hlavní rozdíl rozvázání pracovního poměru dohodou oproti výpovědi tedy spočívá v tom, že výpověď může dát jedna strana i bez souhlasu druhé. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonných důvodů.
U dohody je situace jiná. Žádná ze stran dohody ji nemůže druhé straně jednostranně vnutit. Pokud zaměstnanec nechce dohodu podepsat, podepsat ji nemusí. Na dohodu se také obecně nevztahují některá omezení typická pro výpověď danou zaměstnavatelem, například zákaz výpovědi v ochranné době. To neznamená, že by zaměstnanec nebyl chráněn, ale dohoda prakticky staví primárně na souhlasu daného zaměstnance s dohodou a je jím podmíněná. Právě proto je nutné velmi pečlivě zvážit, co zaměstnanec podpisem skutečně přijímá.
Kdy se dohoda vyplatí a kdy je riziková?
Rozvázání pracovního poměru dohodou se vyplatí v případě, že obě strany vědí, proč pracovní poměr končí, mají jasně sjednaný den skončení a jsou vypořádány peníze, dovolená, odstupné i předání práce. Dobře připravená dohoda může být rychlá, čistá a praktická. Špatně připravená dohoda naopak může zaměstnance připravit o nároky, které by jinak mohl uplatnit nebo způsobit zaměstnavateli nepříjemné problémy v případě soudního sporu.
| Situace | Dohoda o rozvázání pracovního poměru | Výpověď |
| Kdo rozhoduje? | Musí souhlasit obě strany | Stačí jednostranné doručení |
| Kdy pracovní poměr skončí | Ke sjednanému dni | Po uplynutí výpovědní doby |
| Důvod skončení | Nemusí být uveden, ale často je vhodné jej uvést | Zaměstnavatel jej uvést musí |
| Odstupné | Nárok může vzniknout, pokud jde o zákonné důvody, typicky organizační | Nárok typicky vzniká při výpovědi z organizačních důvodů |
| Rychlost | Velmi rychlé řešení | Obvykle pomalejší |
| Riziko pro zaměstnance | Podpis nevýhodných podmínek | Riziko sporu o platnost výpovědi |
| Typické použití | Dohodnutý odchod, organizační změna, rychlé ukončení | Jednostranné ukončení pracovního poměru |
TIP Z PRAXE: Zaměstnanec by měl zbystřit hlavně tehdy, když mu zaměstnavatel říká, že „dohoda je jen formalita“. Není. Dohoda je právní dokument, kterým pracovní poměr skutečně končí a po podpisu se často obtížně napravuje to, co v ní mělo být uvedeno od začátku.
Nárok na odstupné při dohodě u rozvázání pracovního poměru?
Jedna z nejčastějších chyb je přesvědčení, že při dohodě nikdy nevzniká nárok na odstupné. Podle § 67 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na odstupné mimo jiné tehdy, pokud pracovní poměr končí výpovědí zaměstnavatele z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů.
Typicky jsou těmito důvody zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnost zaměstnance.
Zákonné odstupné činí nejméně jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok, dvojnásobek, pokud trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, a trojnásobek, pokud trval alespoň 2 roky anebo součet trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zákoníku práce.
Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se strany písemně nedohodnou jinak.
Judikatura Nejvyšší soudu opakovaně potvrzuje názor, že pro vznik nároku na odstupné není rozhodující jen to, co je formálně napsáno v dohodě, ale skutečný důvod skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec prokáže, že dohoda byla uzavřena z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c), nárok na odstupné může vzniknout i tehdy, pokud důvod v dohodě uveden není.
Z praktického pohledu je ale mnohem bezpečnější, aby byl důvod v dohodě výslovně napsán.
Praktický příklad: zaměstnavatel oznámí zaměstnanci, že ruší jeho pracovní místo. Místo výpovědi mu nabídne dohodu o rozvázání pracovního poměru a sdělí, že je takový postup rychlejší pro obě strany. Zaměstnanec podepíše dokument, ve kterém stojí jen to, že pracovní poměr končí dohodou ke konkrétnímu dni. O nadbytečnosti ani odstupném není v dohodě žádná zmínka. V takovém případě se ale zaměstnanec vystavuje riziku, že svého nároku na odstupné se bude muset domáhat sám soudní cestou.
TIP Z PRAXE: Jako významně lepší možnost se jeví uvést přímo v dohodě, že pracovní poměr končí z důvodu nadbytečnosti zaměstnance podle § 52 písm. c) zákoníku práce, a výslovně sjednat odstupné, jeho výši a termín výplaty.
Co musí dohoda obsahovat?
Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být především písemná. Ústní dohoda, neformální zpráva nebo pouhé podání ruky nestačí. Zákoník práce také vyžaduje, aby každá strana obdržela jedno vyhotovení dohody.
Zásadně by dohoda měla obsahovat zejména označení zaměstnance a zaměstnavatele, jasné uvedení, že se strany dohodly na rozvázání pracovního poměru, konkrétní den skončení pracovního poměru, datum podpisu a podpisy obou stran.
Pokud má být dohoda skutečně bezpečná, měla by řešit i důvod skončení pracovního poměru, odstupné nebo jiné finanční plnění, nevyčerpanou dovolenou, předání pracovních pomůcek, mlčenlivost, konkurenční doložku, bonusy, provize, potvrzení o zaměstnání a případné vzájemné vypořádání.
Zaměstnanec by si měl dát pozor zejména na obecné formulace typu „strany prohlašují, že mezi sebou nemají žádné další nároky“. Za takové situace by zaměstnanec neměl dohodu s touto formulací podepisovat, pokud si není jistý, že má skutečně vypořádanou typicky mzdu, dovolenou, náhrady, bonusy i případné odstupné.
Podpora v nezaměstnanosti po dohodě
Dohoda o rozvázání pracovního poměru sama o sobě neznamená, že zaměstnanec automaticky ztratí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základní podmínkou je, aby uchazeč splnil zákonné požadavky, zejména potřebnou dobu důchodového pojištění v posledních dvou letech. MPSV uvádí, že nárok na podporu vzniká typicky tehdy, pokud uchazeč během posledních 2 let získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění ze zaměstnání, jiné výdělečné činnosti nebo náhradní dobou.
Svépomocí nebo s advokátem?
Dohodu o rozvázání pracovního poměru si strany mohou připravit samy. U jednoduchých ukončení takový postup může fungovat. Problém ale často není v samotném názvu dokumentu, ale v tom, že v takové laicky připravené dohodě mohou chybět stěžejní náležitosti – typicky se jedná o chybějící důvod skončení, nejasné odstupné, opomenutá dovolená nebo nevhodná vypořádací doložka. Tyto mohou mít pro zaměstnance i zaměstnavatele významně nežádoucí důsledky.
Potřebujete mít jistotu, že je vaše dohoda o rozvázání pracovního poměru právně v pořádku? EasyPrávo pro vás připraví nebo zkontroluje potřebný dokument online, profesionálně a bez zbytečných průtahů. Výstup zpracuje zkušený advokát, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.
Potřebujete připravit Dohodu o rozvázání pracovního poměru? EasyPrávo pro Vás nabízí produkty přesně na míru jako jsou:
Zaměstnanec – Dohoda o rozvázání pracovního poměru – odkaz na produkt
Zaměstnavatel – Dohoda o rozvázání pracovního poměru – odkaz na produkt
Časté dotazy
Musí zaměstnavatel s dohodou souhlasit?
Ano. Dohoda vznikne jen tehdy, pokud s ní souhlasí zaměstnanec i zaměstnavatel. Jedna strana ji nemůže druhé straně jednostranně vnutit. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí, zaměstnanec může místo toho podat výpověď. Pokud nesouhlasí zaměstnanec, zaměstnavatel musí zvolit jiný zákonný způsob ukončení pracovního poměru.
Mohu dohodu odmítnout?
Ano. Zaměstnanec nemá povinnost dohodu podepsat. Pokud mu zaměstnavatel předloží dohodu, která je nevýhodná, neřeší odstupné nebo neobsahuje důvod skončení, může ji odmítnout nebo navrhnout úpravy. Podpis dohody navíc musí být dobrovolný, prostý jakéhokoliv nátlaku.
Mám při dohodě nárok na odstupné?
Ano, ale jen v určitých případech. Typicky tehdy, pokud pracovní poměr končí dohodou z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. V praxi je vhodné, aby byl tento důvod v dohodě výslovně uveden a aby dohoda obsahovala i výši a termín výplaty odstupného.
Je „výpověď dohodou“ správný pojem?
Ne zcela. V běžné řeči se používá, právně jde ale o nepřesné označení. Výpověď je jednostranné ukončení pracovního poměru. Dohoda je dvoustranný dokument, se kterým musí souhlasit obě strany.
Může dohoda skončit pracovní poměr hned?
Ano, pokud se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Pracovní poměr může skončit nejdříve ke dni podpisu dohody nebo k pozdějšímu sjednanému dni. Nelze jej však platně ukončit zpětně do minulosti.
Shrnutí: Dohoda o rozvázání pracovního poměru má být rychlé a čisté řešení, ne zdroj dalších problémů. Pokud chcete mít jistotu, že dokument chrání vaše zájmy, řeší odstupné, správný důvod skončení i všechny podstatné nároky, nechte si jej připravit nebo zkontrolovat odborně. EasyPrávo vám dodá profesionální právní výstup online, do 48 hodin od dodání podkladů, za předem jasně sjednanou fixní cenu a pod vedením zkušeného advokáta. Žádné zdlouhavé schůzky, žádné nejasné hodinové sazby, jen srozumitelné právní řešení, které můžete s klidem podepsat