Jak vyplývá ze samotného textu zákona, v závěti je možné určit jednoho nebo i více dědiců a stanovit, v jakém podílu budou tito dědicové dědit. Závěť tak umožňuje upravit dědictví podle vaší vůle namísto toho, aby se dědictví řešilo pouze podle zákonné dědické posloupnosti. Zcela zásadní výhodou ale současně i nevýhodou je skutečnost, že samotnou závět lze během života měnit nebo i rušit dle vůle zůstavitele. 

Závěť se hodí například tehdy, když chcete, aby po vás dědil partner, sourozenec nebo jiná blízká osobu. Využít ji můžete také tehdy, když chcete majetek mezi dědice rozdělit jinak, než stanoví zákonná dědická posloupnost. Zároveň ale musíte respektovat některá zákonná omezení, zejména právo nepominutelných dědiců na povinný díl.

Rychlý přehled

• Závětí můžete určit, kdo po vás bude dědit a v jakém podílu.
• Závěť může upravit celou pozůstalost nebo jen její část.
• Konkrétní věc můžete určité osobě přenechat také prostřednictvím odkazu.
• Děti zůstavitele mají jako nepominutelní dědicové právo na povinný díl.
• Závěť může být pořízena soukromou listinou, veřejnou listinou nebo ve výjimečných případech s úlevami.
• Závěť můžete během života změnit nebo zrušit.

Co můžete závětí určit?

Chcete rozhodnout, kdo po vás bude dědit? Závěť vám umožňuje tuto vůli vyjádřit přímo. Můžete určit jednoho dědice, více dědiců nebo stanovit jejich podíly.

Pokud například povoláte dva dědice, můžete určit, že každý získá polovinu pozůstalosti. Můžete ale stanovit i jiné podíly. Pokud podíly neurčíte, připadnou dědicům zásadně stejné podíly
(§ 1500 občanského zákoníku).

Závětí pak nemusíte upravovat celý váš majetek, resp. pozůstalost. Závětí totiž můžete například určit, kdo má dědit váš dům, zatímco o zbytku pozůstalosti se bude postupovat podle zákonné dědické posloupnosti (§ 1499 občanského zákoníku).

Chcete někomu přenechat konkrétní věc, ale nechcete, aby se stal dědicem? V takovém případě může být vhodným řešením odkaz. Odkaz umožňuje přenechat určité osobě konkrétní věc nebo jiné plnění, aniž by se z ní stal dědic. Odkaz proto není samostatným druhem pořízení pro případ smrti, ale může být součástí závěti nebo dovětku. 

Závěť může obsahovat i další ustanovení. Zůstavitel může například stanovit podmínku, doložit čas nebo uložit dědici či odkazovníkovi příkaz. Tyto takzvané vedlejší doložky v závěti upravují
§ 1551 až § 1574 občanského zákoníku.

TIP Z PRAXE: Pokud chcete konkrétní osobě přenechat například auto, šperk nebo jinou věc, nejdříve si ujasněte, zda z ní chcete udělat dědice, nebo jí chcete přenechat pouze konkrétní majetek. V druhém případě může být vhodnější odkaz.

Co jsou vedlejší doložky v závěti?

Můžete dědictví spojit s určitou podmínkou nebo povinností? Ano. Občanský zákoník umožňuje, aby zůstavitel k dědictví připojil podmínku, doložení času nebo příkaz (§ 1551 občanského zákoníku).

Podmínka znamená, že právní účinky zanechaného majetku závisejí na tom, zda určitá budoucí skutečnost nastane nebo nenastane. Například může zůstavitel spojit nabytí určitého majetku s tím, že dědic splní určité jednání, které má zůstavitel na mysli. Zákon přitom rozlišuje odkládací a rozvazovací podmínku a stanoví pro ně samostatná pravidla (§ 1561 až 1563 občanského zákoníku).

Doložení času určuje, kdy určité právo vznikne, případně kdy skončí nebo je časově omezeno. Pokud například zůstavitel stanoví, že určité právo trvá do určitého věku nebo do jiné rozhodné chvíle, použijí se pravidla § 1564 až § 1568 občanského zákoníku.

Příkaz ukládá dědici nebo odkazovníkovi, aby něco vykonal nebo se určitého jednání zdržel. Například může zůstavitel uložit dědici, aby z dědictví zajistil opravu střechy domu nebo splnil jiný konkrétní úkol. Nesplnění příkazu může mít podle okolností za následek zmaření zůstaveného práva, pokud zůstavitel neurčí jinak (§ 1569 občanského zákoníku).

Vedlejší doložky ale mají své hranice. Soud například nepřihlédne k doložce, která pouze zjevně obtěžuje dědice nebo odkazovníka ze zůstavitelovy svévole, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná. Zákon také nepřihlíží k podmínce, kterou by zůstavitel ukládal dědici, aby uzavřel či neuzavřel manželství nebo aby v něm setrval či jej zrušil (§ 1551 a § 1552 občanského zákoníku).

Zůstavitel může zároveň v závěti povolat vykonavatele závěti, který má dbát na řádné splnění jeho poslední vůle. Může také povolat správce pozůstalosti, jehož úkolem je spravovat pozůstalost nebo její část. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny
(§ 1553 až § 1560 občanského zákoníku).

TIP Z PRAXE: Vedlejší doložky se hodí zejména tehdy, když nechcete pouze určit dědice, ale chcete také stanovit, jak má s určitým majetkem nakládat nebo jakou povinnost má po vašem úmrtí splnit. Je ale důležité formulovat takové ustanovení přesně a přiměřeně.

Koho můžete určit jako dědice?

Musí být dědicem někdo z rodiny? Nemusí. Zůstavitel může jako dědice povolat osobu, kterou si sám zvolí. Může jít například o partnera, sourozence, přítele nebo jinou osobu. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele (§ 1496 občanského zákoníku).

Můžete určit jednoho dědice nebo rozdělit pozůstalost mezi více lidí. Můžete také určit náhradního dědice pro případ, že původně povolaný dědic dědictví nenabude.

Vaše volnost však není neomezená. Zákon chrání tzv. nepominutelné dědice. Těmi jsou děti zůstavitele a, pokud nedědí, jejich potomci. Nepominutelnému dědici náleží právo na povinný díl (§ 1643 občanského zákoníku).

To je důležité zejména tehdy, pokud chcete svůj majetek přenechat osobě mimo rodinu nebo chcete mezi svými dětmi nastavit rozdílné podíly.

TIP Z PRAXE: Pokud chcete zvýhodnit konkrétní osobu, nestačí se soustředit pouze na její podíl. Před sepsáním závěti je vhodné ověřit, zda máte nepominutelné dědice a jak jejich povinný díl ovlivní rozdělení celé pozůstalosti.

Můžete závětí vynechat děti?

Dítě nemusíte v závěti určit jako dědice. Tím ale automaticky nezanikne jeho právo na povinný díl.

Děti zůstavitele jsou nepominutelnými dědici. Pokud se práva na povinný díl nezřekly a nebyly platně vyděděny, náleží jim povinný díl i tehdy, když je zůstavitel v závěti jako dědice nepovolá. Pořízením pro případ smrti nelze jejich povinný díl bez dalšího zkrátit (§ 1492 občanského zákoníku).

U zletilého potomka činí povinný díl nejméně jednu čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu. U nezletilého potomka jde nejméně o tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu (§ 1643 občanského zákoníku).

Povinný díl navíc neznamená, že dítě automaticky získá konkrétní dům, byt nebo jinou věc z pozůstalosti. Nepominutelný dědic, který není dědicem, má podle § 1654 zásadně právo na peněžní částku odpovídající hodnotě jeho povinného dílu.

Chcete potomka z dědictví skutečně vyloučit? Samotné vynechání dítěte v závěti nestačí. Nepominutelného dědice lze vydědit pouze ze zákonem stanovených důvodů podle § 1646 a násl. občanského zákoníku.

Mezi tyto důvody patří například neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele nebo trvale nezřízený život.

TIP Z PRAXE: „Nebýt uveden v závěti“ a „nemít žádný nárok“ nejsou stejné situace. Pokud chcete potomka z dědictví skutečně vyloučit, je potřeba posoudit, zda jsou splněny podmínky vydědění.

Jak závěť správně sepsat?

Musí být závěť vždy sepsaná u notáře? Nemusí. Občanský zákoník připouští několik forem závěti.

Závěť se zpravidla pořizuje jako soukromá listina, nebo jako veřejná listina. Obecně platí, že soukromou listinou je listina, u níž musí ten, kdo se jí dovolává, prokázat její pravost a správnost. Naproti tomu veřejnou listinou je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 565 až § 567 občanského zákoníku).

Závěť jako soukromá listina

Nejjednodušší možnost představuje vlastnoruční závěť. Zůstavitel musí celý její text napsat vlastní rukou a také jej vlastnoručně podepsat (§ 1533 občanského zákoníku).

Pokud závěť vlastní rukou nenapíšete, můžete ji pořídit také za účasti dvou svědků. Takovou závěť musíte vlastnoručně podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že listina obsahuje vaši poslední vůli (§ 1534 občanského zákoníku).

Zákon stanoví také zvláštní požadavky například pro nevidomé osoby nebo osoby se smyslovým postižením, které nemohou číst nebo psát. V těchto případech se uplatní zvláštní pravidla a zpravidla je potřeba účast tří svědků (§ 1535 a § 1536 občanského zákoníku).

Závěť jako veřejná listina

Další možností je závěť ve formě veřejné listiny, typicky ve formě notářského zápisu. Občanský zákoník výslovně připouští tuto možnost, tedy že zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině (§ 1537 občanského zákoníku).

Výhodou je zejména odborné sepsání a bezpečnější uchování dokumentu. Údaj o závěti se zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, takže ji lze v rámci pozůstalostního řízení dohledat.

Kdy lze využít závěť s úlevami?

Co když člověk nemůže v mimořádné situaci využít běžnou formu závěti? Občanský zákoník pro tyto případy upravuje tzv. závěť s úlevami.

Například člověk, který se kvůli nenadálé události nachází v patrném a bezprostředním ohrožení života, může podle § 1542 pořídit závěť ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejná možnost existuje i tehdy, když je člověk v místě, kde je v důsledku mimořádné události ochromen běžný společenský styk a nelze po něm rozumně požadovat pořízení v jiné formě.

Další zvláštní situací je například bezprostřední obava, že zůstavitel zemře dříve, než bude moci pořídit závěť ve formě veřejné listiny. V takovém případě může jeho poslední vůli zaznamenat starosta obce, kde se zůstavitel nachází, za přítomnosti dvou svědků (§ 1543 občanského zákoníku).

Zákon upravuje také pořízení na palubě námořního plavidla nebo letadla a zvláštní formu závěti při účasti v ozbrojeném konfliktu nebo vojenských operacích. Poslední vůli zde za zákonných podmínek zaznamenává například velitel plavidla, letadla nebo vojenské jednotky (§ 1544 a § 1545 občanského zákoníku).

Tyto formy mají omezenou dobu platnosti. Například závěť podle § 1542 pozbývá platnosti po dvou týdnech, zatímco závěti podle § 1543 až § 1545 po třech měsících, pokud je zůstavitel stále naživu a může pořídit závěť ve formě veřejné listiny (§ 1549 občanského zákoníku).

TIP Z PRAXE: Závěť s úlevami není běžnou alternativou k vlastnoruční závěti. Je určena pro skutečně mimořádné situace, například bezprostřední ohrožení života, živelní událost nebo specifické situace na palubě lodi či letadla.

Jaká další pořízení pro případ smrti existují?

Závěť není jediným právním nástrojem, kterým lze upravit majetkové poměry pro případ smrti. Podle § 1491 občanského zákoníku jsou pořízeními pro případ smrti závěť, dědická smlouva a dovětek.

Dědická smlouva se od závěti liší především tím, že jde o smlouvu. Zůstavitel se na jejím obsahu dohodne s druhou smluvní stranou a dědická smlouva musí mít formu veřejné listiny. Na rozdíl od závěti ji zůstavitel nemůže jednostranně libovolně zrušit. Dědickou smlouvou navíc nelze pořídit o celé pozůstalosti – jedna čtvrtina musí zůstat volná pro jiné pořízení pro případ smrti (§ 1582 a § 1585 občanského zákoníku).

Dovětek slouží především k doplnění poslední vůle. Může například obsahovat odkaz, podmínku, doložení času nebo příkaz (§ 1498 občanského zákoníku).

Pro běžnou představu lze rozdíl zjednodušit takto:
závětí určujete především, kdo bude dědit, dědickou smlouvou se na dědictví smluvně zavazujete a  dovětkem svou poslední vůli doplňujete o další ustanovení.

TIP Z PRAXE: Pokud si nejste jistí, zda vám stačí závěť, nebo potřebujete závaznější řešení, rozhoduje především to, koho chcete povolat za dědice, co chcete konkrétně upravit a jakou míru závaznosti od svého pořízení očekáváte.

Na co si dát při sepisu závěti pozor?

Může chyba v závěti způsobit problém? Ano. Komplikace může způsobit například nedodržení zákonné formy, chybějící podpis nebo nesplnění požadavků na svědky. Problém může vzniknout také tehdy, když není jasné, koho chtěl zůstavitel za dědice povolat.

Závěť se sice vykládá tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, výkladem ale nelze vytvořit vůli, kterou zůstavitel vůbec neprojevil (§ 1494 a § 1497 občanského zákoníku).

Specifická pravidla platí také tehdy, pokud zůstavitel pořizuje v době, kdy je v péči zdravotnického nebo sociálního zařízení. Pokud za dědice nebo odkazovníka povolá osobu, která takové zařízení spravuje, je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je takové povolání za zákonem stanovených podmínek neplatné, není-li závěť učiněna ve formě veřejné listiny (§ 1493 občanského zákoníku).

Pozor je potřeba dát také na uložení závěti. Pokud ji máte uloženou doma, musí být po vaší smrti dohledatelná. U závětí evidovaných prostřednictvím notáře je jejich dohledání jednodušší.

Závěť je zároveň možné během života změnit nebo zrušit. Zůstavitel může závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit, například pořízením pozdější závěti nebo výslovným odvoláním (§ 1575 a násl. občanského zákoníku).

TIP Z PRAXE: Nestačí napsat závěť „někam do šuplíku“. Pokud nikdo nebude vědět, že existuje, může být její dohledání zbytečně komplikované. U notáře je údaj o závěti evidován, takže ji lze v rámci pozůstalostního řízení dohledat.

TIP Z PRAXE: Při sepisu závěti doporučujeme přesně určit, kdo má být dědicem, jaký podíl má získat a případně komu má připadnout konkrétní věc. Vyhnete se tak zbytečným nejasnostem při výkladu poslední vůle.

Praktický příklad: Pan Michal řeší, jak rozdělit majetek mezi děti

Pan Michal nám napsal: „Mám dvě dospělé děti a chci, aby po mně připadl dům dceři, ale ostatní majetek bych chtěl rozdělit mezi obě děti. Je to možné?“

Ano. Pan Michal může v závěti určit, kdo má jeho majetek dědit, a nastavit dědické podíly podle své poslední vůle. Pokud chce konkrétní věc přenechat určité osobě bez toho, aby se z ní stal dědic, může za splnění zákonných podmínek využít také odkaz.

Současně ale musí respektovat právo svého syna na povinný díl, protože jako zletilý potomek je nepominutelným dědicem. Samotné uvedení dcery jako dědičky proto ještě neznamená, že syn nebude mít vůči pozůstalosti žádný nárok.

Při rozdělování majetku mezi více osob je proto důležité přesně určit, kdo má být dědicem, kdo případně odkazovníkem a jaký majetek nebo jeho část má jednotlivým osobám připadnout.

Chcete si nechat připravit závěť?

Zvažujete sepsání závěti? Pokud chcete svou poslední vůli nastavit jasně a s ohledem na konkrétní rodinnou a majetkovou situaci, můžete využít Naši právní službu. Výstup zpracuje zkušený advokát EasyPráva, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.

Objednat sepsání závěti → https://easypravo.cz/produkt/zavet/

Časté otázky

Co se stane, když závěť nemám?
Pokud neexistuje závěť ani dědická smlouva, použije se zákonná dědická posloupnost. Pokud závěť upravuje jen část pozůstalosti, může se podle zákona dědit také ohledně jejího zbytku.

Mohu v závěti určit jako dědice člověka, který není příbuzný?
Ano. Jako dědice můžete povolat i osobu mimo rodinu. Musíte ale respektovat práva nepominutelných dědiců.

Musím závěť sepsat u notáře?
Nemusíte. Závěť může být například vlastnoruční nebo pořízená za účasti dvou svědků. Jednou z možností je také závěť ve formě veřejné listiny.

Jaký je rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou?
Závěť je jednostranné a odvolatelné právní jednání. Dědická smlouva je smluvní pořízení, které vyžaduje souhlas druhé strany a formu veřejné listiny. Dědickou smlouvou navíc nelze pořídit o celé pozůstalosti.

Mohu závěť po sepsání změnit?
Ano. Závěť můžete během života změnit nebo zrušit. Můžete také pořídit novou závěť, která tu dřívější v neslučitelném rozsahu nahradí (§ 1575 a § 1576 občanského zákoníku).

V tomto článku se dozvíte, co trestní oznámení je, komu a jak ho podat, co má obsahovat a co následuje po jeho podání. Ukážeme si i situace, kdy trestní oznámení není správnou cestou, a kdy se jím dokonce můžete sami dostat do potíží.

Rychlý přehled:

• Trestní oznámení je formální podnět určený policii nebo státnímu zastupitelství, kterým je oznamovatelem oznamováno, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Podat ho může kdokoli, bez poplatku, a to i na neznámého pachatele.
• Zákon nepředepisuje formu trestního oznámení ani obsahové náležitosti. Kvalitně zpracované oznámení ale výrazně zvyšuje šanci, že se věcí policie začne rychle a vážně zabývat.
• Vždy si vyžádejte vyrozumění. Policie vás pak musí do jednoho měsíce informovat, jak s oznámením naložila.
• Nezaplacená půjčka ani faktura samy o sobě trestný čin nejsou. Hrozit někomu trestním oznámením kvůli dluhu se navíc může vymstít.

Co je trestní oznámení a kdo ho může podat?

Trestní oznámení je, jak již bylo výše uvedeno, formálním podnět směřovaným policejnímu orgánu nebo státnímu zastupitelství. Jeho obsahem by mělo být uvedení skutečností, které nasvědčují tomu, že mohl být spáchán trestný čin.

TIP Z PRAXE: Trestní oznámení není obdobným nástrojem jako žaloba v rámci civilního řízení. Zatímco v žalobě musíte přesně vymezit svůj nárok a unést důkazní břemeno, u trestního oznámení stačí popsat, co se stalo. Zda o trestný čin skutečně jde a kdo za něj odpovídá, posoudí výhradně orgány činné v trestním řízení, nikoli vy jako oznamovatel.

Oznámení může podat kdokoli. Nemusíte být obětí ani mít k věci jakýkoli vztah, postačí, že se o rozhodných skutečnostech dozvíte. Podání oznámení je vaším právem, ne povinností. Výjimku tvoří nejzávažnější trestné činy vyjmenované taxativně v zákoně, například vražda, jejichž neoznámení je samo o sobě trestným činem s trestem odnětí svobody až tři roky (§ 368 trestního zákoníku).

Důležité je nezaměňovat dvě role. Oznamovatel je ten, kdo oznámení podal. Poškozený je ten, komu byla trestným činem způsobena majetková nebo nemajetková újma. Poškozený má v řízení podstatně silnější postavení, neboť se může připojit s nárokem na náhradu škody (tzv. adhezní řízení) a bránit se proti odložení věci. Obě role často splývají v jedné osobě, zákon však tuto totožnost nevyžaduje. 

Kam a jak trestní oznámení podat?

Trestní oznámení je povinen přijmout kterýkoli útvar Policie ČR i kterékoli státní zastupitelství (§ 158 odst. 2 trestního řádu). Místní příslušností se nemusíte zdržovat. Pokud trestní oznámení, respektive předmětná věc, spadá do příslušnosti jiného orgánu, prvotní orgán, který trestní oznámení přijal, věc fakticky příslušnému orgánu postoupí sám z úřední povinnosti.

TIP Z PRAXE: V praxi je přesto rozumné podat oznámení tam, kde k činu došlo, zkrátíte tím dobu, než se dostane ke správnému útvaru. 

Formu si můžete vybrat:

• Písemně. Podepsané oznámení odevzdáte na podatelně (na kopii si nechte potvrdit převzetí), nebo ho pošlete doporučeně s dodejkou.
• Ústně do protokolu. Policista oznámení sepíše s vámi přímo na služebně. Tato forma se hodí tam, kde je potřeba skutkový děj upřesňovat dotazy.
• Datovou schránkou. Plnohodnotné podání s průkazným dokladem o doručení.

Oznámení lze podat i anonymně a policie se jím musí zabývat. Anonymní podání však nelze v obecné rovině doporučit: nikdo vás totiž nevyrozumí o výsledku a nelze vás vyzvat k doplnění. Právě doplnění často rozhoduje o dalším osudu celé věci.

Co musí trestní oznámení obsahovat?

Zákon obsahové náležitosti trestního oznámení nestanoví a každé podání se posuzuje podle svého obsahu, ne podle názvu (§ 59 trestního řádu). To ale neznamená, že na kvalitě nezáleží, právě naopak. Jak podrobně a přehledně věc popíšete, do velké míry rozhoduje, jak rychle a s jakou vážností se jí policie začne zabývat.

Dobré oznámení odpoví na šest otázek:

• Kdo? Pachatele označte, pokud ho znáte (jméno, bydliště, další údaje). Když ho neznáte, podáte oznámení na neznámého pachatele. To je zcela běžné.
• Co? Chronologicky a věcně popište, co se stalo. Uvádějte fakta, ne jejich hodnocení.
• Kdy a kde? Co nejpřesnější časové a místní vymezení.
• Jak? Způsob provedení činu, třeba jaká nepravdivá tvrzení vás přiměla poslat peníze.
• Čím to doložíte? Smlouvy, výpisy z účtu, e-maily a zprávy, fotografie, jména svědků i s kontakty.
• Jaká vznikla škoda? Vyčíslete ji v korunách. U řady trestných činů je výše škody rozhodná pro samotnou trestnost jednání. 

TIP Z PRAXE: Výše škody, od které je dané jednání posuzováno jako trestný čin, je pro rok sepisu tohoto článku stanovena na částku nejméně 10 000 Kč (§ 138 odst. 1 trestního zákoníku).

Právní kvalifikaci, tedy pojmenování, o jaký trestný čin jde, uvádět nemusíte. Právní kvalifikace je totiž úkolem policie a vaše případná nepřesnost v rámci trestního oznámení vám nijak neuškodí.

TIP Z PRAXE: Na závěr samotného trestního oznámení doporučujeme nezapomenout na jednu větu – žádost o vyrozumění o učiněných opatřeních. Díky ní vás policie musí do jednoho měsíce informovat, jak s oznámením naložila (§ 158 odst. 2 trestního řádu).

Co se stane po podání trestního oznámení?

Policie oznámení vyhodnotí a zpravidla zahájí úkony trestního řízení. Vyžádá si podání vysvětlení, listiny, kamerové záznamy i další podklady. Prověřování obvykle končí jedním ze tří výsledků: 

• zahájením trestního stíhání konkrétní osoby;
• odložením věci (nejde-li o trestný čin nebo nepodařilo-li se zjistit pachatele, § 159a trestního řádu);
• odevzdáním věci jinému orgánu, například k projednání přestupku.

Pevnou lhůtu pro skončení prověřování zákon nestanoví, odvíjí se od složitosti věci. O to cennější je zmíněná žádost o vyrozumění, neboť do jednoho měsíce máte alespoň informaci o tom, jak bylo s oznámením naloženo.

Pokud jste poškozený, máte k dispozici dvě velmi silná oprávnění:

1.  Můžete se připojit k řízení s nárokem na náhradu škody. O něm pak může rozhodnout přímo trestní soud, aniž byste museli vést samostatný civilní spor.
2. Proti usnesení o odložení věci můžete podat stížnost, a to do tří dnů od jeho doručení. Oznamovatel, který poškozeným není, může dát alespoň podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo postup policie.

Kdy trestní oznámení není správná cesta a čím riskujete

Trestní oznámení není univerzální nástroj na jakýkoli spor. Nejčastější chyba v praxi spočívá v pokusu řešit jím soukromoprávní vztahy, jako například nevrácenou půjčku, neuhrazenou fakturu nebo vadně provedené dílo. Samotné neplnění závazku ale trestný čin není.

Kupříkladu o podvod (§ 209 trestního zákoníku) jde teprve tehdy, když druhá strana jednala s podvodným úmyslem od samého počátku, tedy si například půjčila peníze s vědomím, že je nevrátí. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu tento aspekt opakovaně zdůrazňuje, kdy podvodný úmysl musí existovat už před majetkovou dispozicí, typicky ještě před uzavřením smlouvy. Pokud bychom věc dále rozvinuli, ten, kdo v době půjčky splácet chtěl a teprve později se dostal do potíží, se podvodu nedopustil. Chybí-li tedy tento úmysl, policie věc odloží a vymáhání se jen oddálí. Namístě je proto v daném případě spíše předžalobní výzva následovaná případnou žalobou.

Opatrní buďte i při vymáhání vlastních nároků. Hrozba trestním oznámením jako páka na dlužníka může být značně ošidnou. Nejvyšší soud sice potvrdil, že samotná pohrůžka, že podáte trestní oznámení, vydíráním není, protože každý má právo domáhat se svých práv, včetně oznámení podezření orgánům činným v trestním řízení (usnesení ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 476/2009, publikované pod č. 23/2010 Sb. rozh. tr.). Jakmile ale takovou hrozbu použijete neoprávněně, abyste druhého donutili k něčemu, na co nemáte nárok, může jít o vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Hranice mezi legitimním upozorněním a nátlakem je tenká a v konkrétním případě rozhoduje účel, kterému hrozba slouží.

Samostatnou kapitolou je pravdivost oznámení. Kdo jiného vědomě lživě obviní z trestného činu, dopouští se křivého obvinění (§ 345 trestního zákoníku) s trestem až dvě léta, a míří-li na to, aby proti obviněnému bylo zahájeno trestní stíhání, až tři léta. Trestný je však pouze vědomě nepravdivý údaj. Kdo popíše věc pravdivě a v dobré víře, nemusí se ničeho bát.

TIP Z PRAXE: Doporučujeme se při sepisu trestního oznámení držet jednoduché formule: pište, co víte, a odlište to od toho, o čem se pouze domníváte, že to tak mohlo být. „Viděl jsem, jak soused vypáčil dveře“ je skutkové tvrzení, „myslím, že to udělal soused, byl přece trestaný“ je jen domněnka, která trestná není.

Praktický příklad: nevrácená záloha na fotovoltaiku

Pan Augustýn si u dodavatelské firmy objednal montáž fotovoltaické elektrárny a zaplatil zálohu 180.000 Kč. Firma s prací nikdy nezačala, jednatel přestal komunikovat a později se ukázalo, že stejným způsobem vybrala zálohy od dalších dvanácti zákazníků a současně se zbavovala majetku. Situace tedy evidentně přesahuje pouhé porušení smlouvy ze strany firmy, jež měla dílo zhotovit. Okolnosti současně nasvědčovaly tomu, že firma zálohy přijímala s vědomím, že plnit nebude, tedy s podvodným úmyslem od počátku.

Pan Augustýn se však nedal a za pomoci zkušeného advokáta sestavil trestní oznámení tak, aby obsahovalo chronologický popis jednání, doklady o platbách, úplnou komunikaci s jednatelem, označení dalších poškozených a vyčíslení škody. Zároveň se připojil s nárokem na náhradu škody. Policie zahájila trestní stíhání jednatele pro podvod a pan Augustýn v řízení vystupuje jako poškozený s uplatněným nárokem na 180.000 Kč.

Sepsání trestního oznámení advokátem

Zvažujete podání trestního oznámení? Advokáti EasyPráva nejdříve posoudí, zda okolnosti vaší věci skutečně nasvědčují spáchání trestného činu, a následně oznámení zpracují tak, aby obsahovalo vše, co orgány činné v trestním řízení k prověření potřebují. Výstup zpracuje zkušený advokát, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.

[Objednat sepsání trestního oznámení → https://easypravo.cz/produkt/trestni-oznameni/]

Časté otázky:

Lze podat trestní oznámení anonymně? Ano, policie se jím musí zabývat. Anonymního oznamovatele ale nikdo nevyrozumí o výsledku a nelze ho vyzvat k doplnění.

Kolik stojí podání trestního oznámení? Samotné podání nepodléhá žádnému správnímu ani soudnímu poplatku. Zpoplatněné může být jen sepsání advokátem, pokud si oznámení necháte odborně zpracovat.

Musím znát pachatele? Ne. Oznámení se běžně podává na neznámého pachatele, jeho zjištění je úkolem policie.

Jak dlouho vyřízení trvá? Pevná lhůta neexistuje a závisí na složitosti věci. Požádáte-li o to, policie vás do jednoho měsíce vyrozumí o učiněných opatřeních.Co když policie věc odloží? Jste-li poškozený, můžete proti usnesení o odložení podat stížnost do tří dnů od doručení. Oznamovatel může dát státnímu zastupitelství podnět k prověření postupu policie.

Na první pohled se může zdát, že sepsání plné moci je jednoduchá formalita. Praxe však ukazuje, že právě při tomto typu smluvního zastoupení může vzniknout, a v praxi i vzniká, řada chyb a s tím spojených problémů. Nevhodně formulovaná plná moc může způsobit potíže například při jednání s úřady, bankami, obchodními partnery nebo dokonce vést ke zpochybnění právního jednání, které měl zmocněnec vaším jménem učinit.

V tomto článku vysvětlíme, co je to plná moc, jaké existují druhy, kdy ji potřebujete, jaké jsou její zákonné náležitosti a kdy se vyplatí nechat si dokument připravit odborníkem.

Co je plná moc a jaké druhy existují?

Plná moc je jednostranné právní jednání, kterým zmocnitel (osoba zmocňující) opravňuje jinou osobu – zmocněnce (osoba zmocněná), aby jej zastupovala při právním jednání vůči třetím osobám. Právní úprava vychází zejména z § 441 a následujících občanského zákoníku.

Při zjednodušení lze tedy plnou moc popsat jako dokument s právním účinkem, který říká okolnímu světu, že určitá osoba je oprávněna jednat vaším jménem nebo na váš účet. 

1. Generální plná moc

Generální plná moc opravňuje zmocněnce k širokému okruhu právních jednání. Obvykle se používá tehdy, když chce zmocnitel svěřit správu svých záležitostí jiné osobě ve větším rozsahu.

Typickým příkladem může být dlouhodobý pobyt v zahraničí, kdy zmocnitel potřebuje, aby za něj někdo řešil běžné úřední, obchodní nebo majetkové záležitosti.

Právě u generálních plných mocí je velmi důležité přesně vymezit rozsah oprávnění. Příliš obecná formulace může vyvolávat pochybnosti, zatímco příliš široká oprávnění mohou představovat významné riziko pro zmocnitele.

2. Speciální plná moc

Speciální plná moc je naopak určena pouze pro konkrétní právní jednání nebo konkrétní věc.

Může jít například o:

• zastoupení při prodeji nemovitosti;
• zastoupení v soudním řízení;
• převzetí určité listiny; 
• jednání s konkrétním úřadem;
• zastoupení při uzavření konkrétní smlouvy. 

V praxi se speciální plná moc používá výrazně častěji než generální, protože přesně vymezuje, co smí zmocněnec dělat, a snižuje riziko sporů.

Kdy potřebujete plnou moc? 5 typických situací

1. Jednání s úřady

Nemůžete se osobně dostavit na úřad nebo chcete, aby za vás komunikoval advokát či jiná osoba?

Plná moc může umožnit zastoupení například při řízení před stavebním úřadem, živnostenským úřadem, finančním úřadem nebo katastrem nemovitostí.

2. Zastoupení v soudním řízení

Pokud vás zastupuje advokát, zpravidla potřebuje procesní plnou moc. Bez ní vás ve většině případů nemůže v řízení zastupovat.

Plná moc je běžnou součástí prakticky každého soudního sporu.

3. Prodej nebo koupě nemovitosti

Nemůžete se dostavit k podpisu smluv nebo na katastr?

V takové situaci bývá často využívána speciální plná moc k uzavření kupní smlouvy, podpisu návrhu na vklad nebo zastupování v souvisejících řízeních.

TIP Z PRAXE: Veřejnost se často domnívá, že každá plná moc musí obsahovat úředně ověřený podpis. Ve skutečnosti tomu tak není. Ověření podpisu je vyžadováno pouze v některých případech stanovených právními předpisy nebo požadovaných konkrétní institucí. Pokud je však ověření potřeba, je vhodné tuto otázku řešit již při přípravě dokumentu. Samotné ověření totiž nepotvrzuje obsah plné moci ani správnost jejího sepsání, ale pouze pravost podpisu osoby, která ji udělila.  Právě při prodeji nebo koupi nemovitosti e úřední ověření podpisů zcela nezbytné, neboť bez něj nemůže proběhnout zápis do katastru nemovitostí. 

4. Jednání s bankou nebo obchodními partnery

Mnoho bank umožňuje zastoupení klienta pouze na základě plné moci splňující jejich interní požadavky.

Stejně tak se plná moc často používá při obchodních jednáních nebo správě majetku.

5. Dlouhodobý pobyt v zahraničí

Pokud se dlouhodobě zdržujete mimo Českou republiku, může být praktické zmocnit důvěryhodnou osobu k vyřizování běžných záležitostí.

Dobře nastavená generální nebo speciální plná moc může předejít celé řadě komplikací.

Co musí plná moc obsahovat?

Jednou z nejčastějších chyb bývá přesvědčení, že plná moc může být napsána prakticky jakkoli, takové přesvědčení je však chybné.

Ačkoli občanský zákoník nestanoví jednotný formulář, z plné moci musí být vždy jednoznačně patrné:

Kdo plnou moc uděluje

Je třeba přesně identifikovat zmocnitele.

U fyzické osoby se běžně uvádí:

• jméno a příjmení;
• datum narození;
• adresa bydliště. 

Kdo bude zastupovat

Stejným způsobem musí být identifikován zmocněnec.

Pokud je zmocněncem advokát, uvádějí se rovněž jeho profesní údaje.

Rozsah oprávnění

Právě tato část bývá nejdůležitější.

Musí být zřejmé:

• k jakému jednání je zmocněnec oprávněn;
• vůči komu může jednat;
• zda může uzavírat smlouvy; 
• zda může přebírat dokumenty, 
• zda může zastoupení přenést na další osobu. 

TIP Z PRAXE: Čím významnější záležitost, tím přesnější by měla být formulace.

Datum a podpis

Plná moc by měla obsahovat datum udělení a podpis zmocnitele.

V některých případech právní předpisy nebo konkrétní instituce vyžadují také úředně ověřený podpis.

Musí být podpis úředně ověřen?

To je jedna z nejčastějších otázek.

Obecně platí, že zákon úřední ověření podpisu nevyžaduje vždy.

Existuje však řada situací, kdy je ověřený podpis vyžadován:

• některá řízení před katastrem nemovitostí;
• určité úkony související s převodem nemovitostí; 
• některá řízení před úřady;
• požadavky konkrétních bank nebo institucí. 

Pokud si nejste jistí, zda je ověření potřeba, vyplatí se tuto otázku ověřit ještě před podpisem dokumentu.

Notář nebo advokát? Kdo plnou moc sepíše a co je výhodnější?

Řada lidí automaticky předpokládá, že plnou moc musí připravovat notář. Takové přesvědčení se však nezakládá na pravdě.

Kdy dává smysl notář?

Notář bývá vhodnou volbou zejména tehdy, pokud je součástí širšího právního jednání, například notářského zápisu nebo jiného úkonu, který notář stejně zajišťuje.

Kdy dává smysl advokát?

Advokát zpravidla řeší plné moci tehdy, když je potřeba dokument připravit na konkrétní právní situaci. Výhodou je, že advokát neřeší pouze samotný text plné moci, ale i právní důsledky zastoupení. V praxi bývá problémem nikoli samotný dokument, ale špatně nastavený rozsah oprávnění. Právě zde může odborná příprava předejít budoucím sporům nebo komplikacím.

Pokud potřebujete plnou moc na míru, stačí popsat situaci a dodat základní údaje o zmocniteli a zmocněnci. Advokát následně připraví dokument odpovídající konkrétnímu účelu – ať už jde o zastoupení před úřadem, při prodeji nemovitosti, v soudním řízení nebo při jednání s obchodním partnerem etc.

Výhodou individuálně připravené plné moci je zejména to, že přesně odpovídá konkrétní situaci a obsahuje rozsah oprávnění, který je skutečně potřeba.

Svépomocí nebo s advokátem?

Plná moc patří mezi dokumenty, které vypadají jednoduše, a právě její prvotní zdánlivá triviálnost je důvodem častého podceňování. 

Pokud je rozsah oprávnění formulován příliš úzce, nemusí zmocněnec potřebné jednání vůbec provést. Pokud je naopak příliš široký, může zmocnitel zbytečně podstupovat právní rizika. U běžných životních situací proto dává smysl mít jistotu, že dokument odpovídá konkrétnímu účelu.

Potřebujete připravit Plnou moc? EasyPrávo pro vás nabízí produkty přesně na míru jako jsou:

• Plná moc k přepisu motorového vozidla
• Plná moc k zastoupení na úřadě
• Plná moc k podpisu (uzavření) smlouvy
• Plná moc k jednání u soudu jako obecný zmocněnec
• Plná moc k zastoupení na valné hromadě
• Plná moc k zastoupení na shromáždění SVJ
• Plná moc k vyzvednutí zásilky

Výhodou individuálně připravené plné moci je zejména to, že přesně odpovídá konkrétní situaci a obsahuje rozsah oprávnění, který je skutečně potřeba.

Časté dotazy

Musí být plná moc úředně ověřená?

Ne vždy. Záleží na konkrétní situaci. U některých právních jednání postačí běžný podpis, jindy právní předpis nebo konkrétní instituce vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele.

Jak dlouho plná moc platí?

Pokud není stanovena doba trvání, platí zpravidla do jejího odvolání, splnění účelu nebo zániku právního vztahu, ke kterému byla udělena.

Mohu plnou moc zrušit – odvolat?

Ano. Zmocnitel může plnou moc zpravidla kdykoli odvolat. Stejně tak se může zmocněnec zastoupení vzdát. O zániku plné moci je však vhodné informovat osoby, vůči nimž měl zmocněnec jednat.

Může plná moc opravňovat k prodeji nemovitosti?

Ano, ale rozsah oprávnění by měl být formulován velmi přesně. V praxi se zpravidla používá speciální plná moc a často bývá vyžadováno úřední ověření podpisu.

Potřebuji na sepsání plné moci notáře?

Ve většině případů nikoli. Plnou moc může připravit i advokát nebo si ji může osoba sepsat sama. Důležité je, aby odpovídala konkrétní situaci a splňovala požadované náležitosti.

Shrnutí: Dobře napsaná plná moc není jen formalita. Je to dokument, který rozhoduje o tom, kdo, v jakém rozsahu a s jakými právními důsledky může jednat vaším jménem. Jedna nepřesná formulace může znamenat významné komplikace při jednání s úřady, při převodu majetku nebo zbytečný spor o rozsah oprávnění. Pokud chcete mít jistotu, že plná moc obstojí v praxi, nechte si ji připravit profesionálně. EasyPrávo Vám dodá profesionální právní výstup online, do 48 hodin od dodání podkladů, za předem jasně sjednanou fixní cenu a pod vedením zkušeného advokáta. Žádné zdlouhavé schůzky, žádné nejasné hodinové sazby, jen srozumitelné právní řešení, které můžete s klidem podepsat.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru patří mezi nejrychlejší způsoby, jak ukončit pracovní poměr. Na rozdíl od výpovědi není nutné čekat na uplynutí výpovědní doby a pracovní poměr může skončit prakticky k jakémukoli dni, na kterém se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Právě v tom je ale i největší riziko dohody.

Dohoda může působit nenápadným dojmem a často má jen několik odstavců. Text ale může rozhodnout například o tom, zda má zaměstnanec nárok na odstupné nebo jaké dokumenty mu budou předány pro další práci nebo úřad práce.

V praxi se dohoda někdy nesprávně označuje jako „výpověď dohodou“. Tento pojem je ale právně nepřesný. Výpověď je jednostranné právní jednání. Dohoda je naopak dvoustranná, tedy musí s ní souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel. Pokud jedna strana nesouhlasí, dohoda nevznikne.

Zákoník práce upravuje dohodu o rozvázání pracovního poměru v § 49, podle kterého pracovní poměr končí sjednaným dnem, dohoda musí být písemná a každá strana musí obdržet jedno vyhotovení.

Hlavní rozdíl rozvázání pracovního poměru dohodou oproti výpovědi tedy spočívá v tom, že výpověď může dát jedna strana i bez souhlasu druhé. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonných důvodů.

U dohody je situace jiná. Žádná ze stran dohody ji nemůže druhé straně jednostranně vnutit. Pokud zaměstnanec nechce dohodu podepsat, podepsat ji nemusí. Na dohodu se také obecně nevztahují některá omezení typická pro výpověď danou zaměstnavatelem, například zákaz výpovědi v ochranné době. To neznamená, že by zaměstnanec nebyl chráněn, ale dohoda prakticky staví primárně na souhlasu daného zaměstnance s dohodou a je jím podmíněná. Právě proto je nutné velmi pečlivě zvážit, co zaměstnanec podpisem skutečně přijímá.

Kdy se dohoda vyplatí a kdy je riziková?

Rozvázání pracovního poměru dohodou se vyplatí v případě, že obě strany vědí, proč pracovní poměr končí, mají jasně sjednaný den skončení a jsou vypořádány peníze, dovolená, odstupné i předání práce. Dobře připravená dohoda může být rychlá, čistá a praktická. Špatně připravená dohoda naopak může zaměstnance připravit o nároky, které by jinak mohl uplatnit nebo způsobit zaměstnavateli nepříjemné problémy v případě soudního sporu. 

TIP Z PRAXE: Zaměstnanec by měl zbystřit hlavně tehdy, když mu zaměstnavatel říká, že „dohoda je jen formalita“. Není. Dohoda je právní dokument, kterým pracovní poměr skutečně končí a po podpisu se často obtížně napravuje to, co v ní mělo být uvedeno od začátku.

Nárok na odstupné při dohodě u rozvázání pracovního poměru?

Jedna z nejčastějších chyb je přesvědčení, že při dohodě nikdy nevzniká nárok na odstupné. Podle § 67 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na odstupné mimo jiné tehdy, pokud pracovní poměr končí výpovědí zaměstnavatele z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. 

Typicky jsou těmito důvody zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnost zaměstnance. 

Zákonné odstupné činí nejméně jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok, dvojnásobek, pokud trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, a trojnásobek, pokud trval alespoň 2 roky anebo součet trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zákoníku práce.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se strany písemně nedohodnou jinak. 

Judikatura Nejvyšší soudu opakovaně potvrzuje názor, že pro vznik nároku na odstupné není rozhodující jen to, co je formálně napsáno v dohodě, ale skutečný důvod skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec prokáže, že dohoda byla uzavřena z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c), nárok na odstupné může vzniknout i tehdy, pokud důvod v dohodě uveden není. 

Z praktického pohledu je ale mnohem bezpečnější, aby byl důvod v dohodě výslovně napsán.

Praktický příklad: zaměstnavatel oznámí zaměstnanci, že ruší jeho pracovní místo. Místo výpovědi mu nabídne dohodu o rozvázání pracovního poměru a sdělí, že je takový postup rychlejší pro obě strany. Zaměstnanec podepíše dokument, ve kterém stojí jen to, že pracovní poměr končí dohodou ke konkrétnímu dni. O nadbytečnosti ani odstupném není v dohodě žádná zmínka. V takovém případě se ale zaměstnanec vystavuje riziku, že svého nároku na odstupné se bude muset domáhat sám soudní cestou. 

TIP Z PRAXE: Jako významně lepší možnost se jeví uvést přímo v dohodě, že pracovní poměr končí z důvodu nadbytečnosti zaměstnance podle § 52 písm. c) zákoníku práce, a výslovně sjednat odstupné, jeho výši a termín výplaty.

Co musí dohoda obsahovat?

Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být především písemná. Ústní dohoda, neformální zpráva nebo pouhé podání ruky nestačí. Zákoník práce také vyžaduje, aby každá strana obdržela jedno vyhotovení dohody. 

Zásadně by dohoda měla obsahovat zejména označení zaměstnance a zaměstnavatele, jasné uvedení, že se strany dohodly na rozvázání pracovního poměru, konkrétní den skončení pracovního poměru, datum podpisu a podpisy obou stran.

Pokud má být dohoda skutečně bezpečná, měla by řešit i důvod skončení pracovního poměru, odstupné nebo jiné finanční plnění, nevyčerpanou dovolenou, předání pracovních pomůcek, mlčenlivost, konkurenční doložku, bonusy, provize, potvrzení o zaměstnání a případné vzájemné vypořádání.

Zaměstnanec by si měl dát pozor zejména na obecné formulace typu „strany prohlašují, že mezi sebou nemají žádné další nároky“. Za takové situace by zaměstnanec neměl dohodu s touto formulací podepisovat, pokud si není jistý, že má skutečně vypořádanou typicky mzdu, dovolenou, náhrady, bonusy i případné odstupné.

Podpora v nezaměstnanosti po dohodě

Dohoda o rozvázání pracovního poměru sama o sobě neznamená, že zaměstnanec automaticky ztratí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základní podmínkou je, aby uchazeč splnil zákonné požadavky, zejména potřebnou dobu důchodového pojištění v posledních dvou letech. MPSV uvádí, že nárok na podporu vzniká typicky tehdy, pokud uchazeč během posledních 2 let získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění ze zaměstnání, jiné výdělečné činnosti nebo náhradní dobou.

Svépomocí nebo s advokátem?

Dohodu o rozvázání pracovního poměru si strany mohou připravit samy. U jednoduchých ukončení takový postup může fungovat. Problém ale často není v samotném názvu dokumentu, ale v tom, že v takové laicky připravené dohodě mohou chybět stěžejní náležitosti – typicky se jedná o chybějící důvod skončení, nejasné odstupné, opomenutá dovolená nebo nevhodná vypořádací doložka. Tyto mohou mít pro zaměstnance i zaměstnavatele významně nežádoucí důsledky. 

Potřebujete mít jistotu, že je vaše dohoda o rozvázání pracovního poměru právně v pořádku? EasyPrávo pro vás připraví nebo zkontroluje potřebný dokument online, profesionálně a bez zbytečných průtahů. Výstup zpracuje zkušený advokát, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.

Potřebujete připravit Dohodu o rozvázání pracovního poměru? EasyPrávo pro Vás nabízí produkty přesně na míru jako jsou:

Zaměstnanec – Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Zaměstnavatel – Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Časté dotazy

Musí zaměstnavatel s dohodou souhlasit?

Ano. Dohoda vznikne jen tehdy, pokud s ní souhlasí zaměstnanec i zaměstnavatel. Jedna strana ji nemůže druhé straně jednostranně vnutit. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí, zaměstnanec může místo toho podat výpověď. Pokud nesouhlasí zaměstnanec, zaměstnavatel musí zvolit jiný zákonný způsob ukončení pracovního poměru.

Mohu dohodu odmítnout?

Ano. Zaměstnanec nemá povinnost dohodu podepsat. Pokud mu zaměstnavatel předloží dohodu, která je nevýhodná, neřeší odstupné nebo neobsahuje důvod skončení, může ji odmítnout nebo navrhnout úpravy. Podpis dohody navíc musí být dobrovolný, prostý jakéhokoliv nátlaku. 

Mám při dohodě nárok na odstupné?

Ano, ale jen v určitých případech. Typicky tehdy, pokud pracovní poměr končí dohodou z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. V praxi je vhodné, aby byl tento důvod v dohodě výslovně uveden a aby dohoda obsahovala i výši a termín výplaty odstupného. 

Je „výpověď dohodou“ správný pojem?

Ne zcela. V běžné řeči se používá, právně jde ale o nepřesné označení. Výpověď je jednostranné ukončení pracovního poměru. Dohoda je dvoustranný dokument, se kterým musí souhlasit obě strany.

Může dohoda skončit pracovní poměr hned?

Ano, pokud se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Pracovní poměr může skončit nejdříve ke dni podpisu dohody nebo k pozdějšímu sjednanému dni. Nelze jej však platně ukončit zpětně do minulosti. 

Shrnutí: Dohoda o rozvázání pracovního poměru má být rychlé a čisté řešení, ne zdroj dalších problémů. Pokud chcete mít jistotu, že dokument chrání vaše zájmy, řeší odstupné, správný důvod skončení i všechny podstatné nároky, nechte si jej připravit nebo zkontrolovat odborně. EasyPrávo vám dodá profesionální právní výstup online, do 48 hodin od dodání podkladů, za předem jasně sjednanou fixní cenu a pod vedením zkušeného advokáta. Žádné zdlouhavé schůzky, žádné nejasné hodinové sazby, jen srozumitelné právní řešení, které můžete s klidem podepsat

Od roku 2025 navíc platí důležitá změna – běh výpovědní doby už standardně nepočíná prvním dnem dalšího měsíce, ale dnem doručení výpovědi. To zásadně mění termín konce pracovního poměru. 

V tomto článku se dozvíte, jak dát výpověď z práce správně, kdy může být výpověď ze zaměstnání neplatná, jak se počítá výpovědní doba a kdy máte nárok na odstupné.

Rychlý přehled

• Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.
• Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
• Zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonných důvodů podle § 52 zákoníku práce.
• Od 01.06.2025 běží výpovědní doba zpravidla už ode dne doručení.
• Neplatnou výpověď je nutné řešit u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.
• U výpovědi z organizačních důvodů může vzniknout nárok na odstupné. 

Jak dát výpověď správně v 5 krocích

Pokud dává výpověď zaměstnanec, nemusí vysvětlovat proč. Výpověď ale musí být jasná, písemná a doručená zaměstnavateli. Nestačí říct nadřízenému „končím“, poslat zprávu přes chat nebo se přestat objevovat v práci.

Správný postup je jednoduchý:

1. Uveďte, kdo výpověď podává a komu je určena. 
2. Jasně napište, že dáváte výpověď z pracovního poměru. 
3. Výpověď podepište. 
4. Doručte ji zaměstnavateli prokazatelným způsobem. 
5. Uschovejte si důkaz o doručení. 

Nejbezpečnější způsobem doručení je osobní předání proti podpisu na kopii, případně doručení datovou schránkou. Důležité je datum doručení, protože právě od něj se v roce 2026 zpravidla počítá výpovědní doba. Zákoník práce stanoví, že výpověď musí být písemná, zaměstnanec ji může dát i bez uvedení důvodu a pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby. 

Výpovědní doba v roce 2026 – od kdy běží a jak ji počítat?

Výpovědní doba činí obvykle nejméně 2 měsíce. U některých výpovědí daných zaměstnavatelem, zejména pro porušení povinností nebo nesplnění předpokladů, může činit nejméně 1 měsíc. Od 01.06.2025 platí, že výpovědní doba začíná dnem doručení výpovědi druhé straně a končí dnem, který se číslem shoduje s dnem doručení. Pokud takový den v posledním měsíci není, končí posledním dnem měsíce. 

Příklad:

Zaměstnanec doručí zaměstnavateli výpověď dne 10. března 2026. Pokud platí dvouměsíční výpovědní doba, pracovní poměr skončí dne 10. května 2026.

Druhý příklad:

Výpověď je doručena dne 30. prosince 2026. Dvouměsíční výpovědní doba skončí dne 28. února 2027, protože únor nemá 30. den.

Pozor ale na pracovní smlouvu. Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou mít písemně sjednaný jiný běh výpovědní doby, například dle starého pravidla počátku běhu výpovědní lhůty od prvního dne měsíce následujícího měsíce po jejím doručením. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že pokud smlouva pouze odkazuje na zákoník práce, použije se u výpovědí doručených od 01.06.2025 nová úprava. 

Kdy může být výpověď od zaměstnavatele neplatná?

Výpověď od zaměstnavatele má přísnější pravidla než výpověď od zaměstnance. Zaměstnavatel nemůže dát výpověď jen proto, že „už pro Vás nemá práci“ nebo „není spokojený“. Musí použít některý ze zákonných důvodů podle § 52 zákoníku práce a tento důvod musí ve výpovědi konkrétně popsat. Nestačí pouze opsat paragraf. 

Neplatná výpověď může být například tehdy, když:

• není písemná,
• nebyla správně doručena,
• neobsahuje konkrétní skutkový důvod,
• zaměstnavatel uvede jiný důvod, než jaký skutečně existuje,
• zaměstnanec je v ochranné době, například na nemocenské,
• u nadbytečnosti neexistuje skutečná organizační změna.

U výpovědi pro nadbytečnost musí existovat rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně a zaměstnanec se musí stát nadbytečným právě v důsledku této změny. Nejvyšší soud dlouhodobě zdůrazňuje nutnost příčinné souvislosti mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance. 

Výpověď může být neplatná také tehdy, pokud ji zaměstnavatel doručí v tzv. ochranné době. Jde o období, kdy je zaměstnanec ve zvlášť chráněné situaci a zákoník práce zaměstnavateli zpravidla zakazuje dát mu výpověď. Typicky se jedná o dobu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství, mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené. Ochranná doba je upravena v § 53 zákoníku práce a chrání zaměstnance pouze před výpovědí ze strany zaměstnavatele, nikoli před jeho vlastní výpovědí. Zaměstnanec tedy může dát výpověď i během nemoci nebo rodičovské dovolené.

Pokud zaměstnanec dostane výpověď a má za to, že je neplatná, nestačí zaměstnavateli jen napsat, že s ní nesouhlasí. Neplatnost rozvázání pracovního poměru je nutné uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. 

Dohoda o ukončení pracovního poměru vs. výpověď – co je výhodnější?

Dohoda o rozvázání pracovního poměru není výpověď. U dohody musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel. Pracovní poměr pak skončí sjednaným dnem. Dohoda musí být písemná a každá strana musí dostat minimálně jedno vyhotovení této dohody. 

Dohoda může být výhodná, pokud chcete odejít rychleji, máte sjednané férové podmínky a je jasně uvedeno, proč pracovní poměr končí. Riziková je tehdy, když ji zaměstnavatel předloží zaměstnanci k podpisu bez vysvětlení a bez uvedení důvodu.

Praktický příklad:

Zaměstnavatel řekne zaměstnanci, že ruší jeho pracovní místo. Místo výpovědi mu nabídne dohodu. Zaměstnanec ji podepíše, protože chce mít klid. V dohodě ale není uvedeno, že pracovní poměr končí z organizačních důvodů, ani není jasně sjednáno odstupné.

To je chyba. Pokud pracovní poměr končí kvůli nadbytečnosti, je vhodné důvod do dohody výslovně napsat a současně upravit odstupné. Podle judikatury sice nárok na odstupné může vzniknout i tehdy, když důvod v dohodě uveden není, avšak prokazování toho, že zaměstnanec byl propuštěn právě z organizačních důvodů, bývá velmi složité a náročné. Významně tedy doporučujeme důvod v do dohody psát.

Na co máte nárok – odstupné, dovolená, podpora?

Při výpovědi dané zaměstnancem nárok na odstupné obvykle nevzniká. Jiná situace je u výpovědi od zaměstnavatele z organizačních důvodů, tedy například z důvodu konce podnikání zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti. V těchto případech zákoník práce spojuje skončení pracovního poměru s nárokem na odstupné podle délky trvání pracovního poměru. 

Zaměstnanec má typicky nárok nejméně na:

• 1 průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok,
• 2 průměrné měsíční výdělky, pokud trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
• 3 průměrné měsíční výdělky, pokud trval alespoň 2 roky.

Nevyčerpaná dovolená se při skončení pracovního poměru musí vypořádat. Pokud ji zaměstnanec nevyčerpá, řeší se náhradou podle zákoníku práce. Po skončení zaměstnání může zaměstnanec požádat také o podporu v nezaměstnanosti, pokud splní zákonné podmínky. Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů podpory v nezaměstnanosti.  V roce 2026 činí výše podpory obecně 80 % z průměrného čistého výdělku po dobu prvních 2 měsíců, 50 % další 2 měsíce a 40 % po zbývající dobu, u uchazečů nad 52 let jsou první dvě období delší. Maximální výše podpory v roce 2026 činí částku 38.537,- Kč. 

Co když jste ve zkušební době?

Ve zkušební době nejde o klasickou výpověď. Pokud se pracovní poměr ruší ve zkušební době, mohou jej zaměstnanec i zaměstnavatel zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. I tady ale platí nutnost dodržet písemnou formu, jinak se ke zrušení nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení, pokud není uveden pozdější den. Zaměstnavatel však nesmí například zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

Svépomocí nebo s advokátem?

Výpověď si můžete sice připravit sami, nicméně vystavujete se často zcela zbytečným rizikům, které dokáže šikovný advokát ošetřit. Nejčastějším problémem v praxi bývá, že zaměstnanec netuší, co přesně podepisuje a samotné konsekvence tohoto podpisu nebo například kdy pracovní poměr skončí a zda se zbytečně nepřipravuje o peníze.

Problém totiž často bývá v souvislostech jako jsou bonusy, dovolená, odstupné, konkurenční doložka, nemocenská, předání práce, potvrzení o zaměstnání nebo dohoda, která na první pohled vypadá neškodně.

Svépomocí

✓ rychlé řešení jednoduché situace
✗ riziko špatného data skončení
✗ riziko podpisu nevýhodné výpovědi
✗ nejistota u odstupného a dalších nároků

S advokátem

✓ kontrola podle aktuálního zákoníku práce
✓ správné datum skončení pracovního poměru
✓ posouzení nároku na odstupné
✓ upozornění na rizika před podpisem
✓ jasný další postup

Potřebujete mít jistotu, že je vaše výpověď právně v pořádku? EasyPrávo pro vás připraví nebo zkontroluje potřebný dokument online, profesionálně a bez zbytečných průtahů. Výstup zpracuje zkušený advokát, obdržíte jej do 48 hodin od dodání podkladů a cenu znáte předem, bez hodinové sazby a nepříjemných překvapení.

Potřebujete připravit nebo výpověď z práce? EasyPrávo pro Vás nabízí produkty přesně na míru jako jsou:

• Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance
• Výpověď z pracovního poměru zaměstnanci

Pokud už máte dokument od zaměstnavatele nabízí EasyPrávo:

Posouzení platnosti výpovědi z pracovního poměru

Časté dotazy

Mohu dostat výpověď na nemocenské?

Zaměstnavatel vám zpravidla nesmí dát výpověď v době dočasné pracovní neschopnosti. Jde o ochrannou dobu. Pokud ale nemocenská začne až po doručení výpovědi, výpověď jen z tohoto důvodu neplatná není. Pokud by výpovědní doba měla skončit během ochranné doby, obvykle se její konec prodlužuje, pokud zaměstnanec neprohlásí, že na prodloužení netrvá. 

Musím ve výpovědi uvádět důvod?

Jako zaměstnanec nemusíte. Zaměstnavatel naopak důvod uvést musí a může uvést jen důvody stanovené zákoníkem práce. Důvod musí být popsán konkrétně a nelze jej později měnit. 

Co platí ve zkušební době?

Ve zkušební době se pracovní poměr ruší písemným oznámením. Není nutné uvádět důvod. Pracovní poměr skončí dnem doručení, pokud není uveden pozdější den. 

Kdy mám nárok na odstupné?

Typicky tehdy, když pracovní poměr končí výpovědí od zaměstnavatele nebo dohodou z organizačních důvodů, například pro nadbytečnost. U dohody je vhodné důvod výslovně uvést. 

Shrnutí

Výpověď z pracovního poměru není jen formální papír. Rozhoduje o tom, kdy skončíte, kolik peněz dostanete a zda máte nárok na odstupné nebo další plnění. V roce 2026 je zvlášť důležité správně počítat výpovědní dobu podle pravidel účinných od 01.06.2025. Pokud si nejste jistí, nechte si výpověď zkontrolovat dříve, než ji podepíšete.

V tomto článku se dozvíte, co předžalobní výzva je, kdy ji poslat, co musí obsahovat a proč se vyplatí nechat ji na advokátovi.

Rychlý přehled:

• Předžalobní výzva je poslední formální upozornění před žalobou
• Musí být odeslána min. 7 dní před podáním žaloby (§ 142a o.s.ř.)
• Zákon vyžaduje odeslání, nikoliv doručení
• Bez ní můžete přijít o náhradu nákladů řízení, i když u soudu vyhrajete
• Výzva od advokáta má výrazně větší psychologický účinek než vaše vlastní upomínka

Co je předžalobní výzva a proč je důležitá

Předžalobní výzva (někdy také předžalobní upomínka) je písemné upozornění, kterým věřitel vyzývá dlužníka k dobrovolnému splnění závazku — nejčastěji k zaplacení dlužné částky. Je to poslední formální krok před tím, než se věřitel obrátí na soud.

Její zákonný základ najdete v § 142a zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád). Ten stanoví, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má nárok na náhradu nákladů řízení jen tehdy, pokud žalovanému zaslal nejméně 7 dní před podáním žaloby výzvu k plnění.

Prakticky řečeno: pokud předžalobní výzvu nepošlete a pak u soudu vyhrajete, soud vám nemusí přiznat náhradu nákladů řízení (soudní poplatky, odměna advokáta, cestovní výlohy). A ty mohou snadno přesáhnout původní dluh.

Kdy poslat předžalobní výzvu — 3 situace z praxe

Předžalobní výzvu má smysl poslat vždy, když máte splatnou pohledávku a dlužník neplatí. Nejčastější situace:

1. Půjčili jste peníze a dlužník neplatí

Známý si od vás půjčil 40 000 Kč. Sliboval, že vrátí za měsíc. Už je to půl roku a nereaguje na zprávy. Předžalobní výzva od advokáta mu jasně řekne: buď zaplatíš, nebo jdeme k soudu. A na většinu dlužníků to zabere.

2. Nezaplacená faktura

Dodali jste zboží nebo službu, faktura je po splatnosti a odběratel mlčí. Upomínky e-mailem ignoruje. Předžalobní výzva je poslední pokus před platebním rozkazem.

3. Náhrada škody

Někdo vám způsobil škodu — poškodil majetek, nedodržel smlouvu. Výzva specifikuje váš nárok a dává druhou šanci před žalobou.

Co musí předžalobní výzva obsahovat — 6 povinných náležitostí

Zákon přesně neurčuje, jak má předžalobní výzva vypadat. Přípustná je i méně formální podoba. Aby ale splnila svůj účel, měla by obsahovat alespoň těchto 6 bodů:

1. Označení věřitele a dlužníka

U fyzických osob: jméno, příjmení, adresa, datum narození. U podnikatelů a firem: název, adresa sídla, IČO.

2. Výše dluhu

Přesné vyčíslení dlužné částky včetně případných úroků z prodlení či smluvních pokut. Neurčité formulace jako „dlužíte mi peníze“ nestačí a mohou způsobit, že soud náhradu nákladů nepřizná.

3. Důvod vzniku dluhu (právní titul)

Z čeho dluh vznikl — smlouva, faktura, zápůjčka, náhrada škody. Pokud jste dlužníka dříve upomínali (e-mailem, telefonicky), zmíňte to.

4. Výzva k úhradě s lhůtou

Přímé vyzvání dlužníka k zaplacení v určené lhůtě. Lhůta může být libovolná, ale minimálně 7 dní (zákonný minimální předstih před žalobou).

5. Upozornění na soudní řízení

Jasné sdělení, že pokud dlužník nezaplatí, věřitel je připraven obrátit se na soud. Včetně upozornění, že se dluh navýší o náklady soudního řízení. Vhodné je uvést: „Tento dopis považujte za výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř.“

6. Datum a podpis

Výzva musí být opatřena datem a podpisem věřitele. Pokud ji odesílá advokát, přikládá se plná moc.

Jak a kam předžalobní výzvu odeslat

Zákon přesně nestanoví způsob zaslání. Důležité je mít doklad o odeslání (pro případné soudní řízení). Nejspolehlivější způsoby:

• Doporučený dopis s dodejkou: na adresu pro doručování nebo poslední známou adresu. Dokladem je podací lístek.
• Datová schránka: pokud ji dlužník má zřízenou (u podnikatelů povinně). Okamžitý důkaz o odeslání i doručení, zdarma.
• E-mail: možný, ale méně průkazný. Pro případ soudu může být nedostatečný jako důkaz.
• Osobní předání: vyžádejte si písemné potvrzení o převzetí s datem. Lhůty — kolik času máte a kolik dáte dlužníkovi

Důležité: Zákon vyžaduje pouze odeslání výzvy, nikoliv její doručení. Pokud tedy dlužník zásilku nepřevezme, na účinnosti výzvy to nic nemění — pokud máte doklad o odeslání.

Lhůty — kolik času máte a kolik dáte dlužníkovi

Výzvu musíte odeslat nejméně 7 dní před podáním žaloby. Den odeslání se do lhůty nepočítá — prvním dnem lhůty je až den následující po odeslání.

Svepomocí nebo s advokátem?

Předžalobní výzvu si můžete napsat sami — zákon to nevylučuje a její podoba není přesně stanovená. Otázka je, jestli to má smysl.

Výzva od advokáta má výrazně vyšší úspěšnost. Dlužník vidí hlavičku advokátní kanceláře, podpis advokáta a ví, že další krok je soud. Na EasyPrávo můžete objednat předžalobní výzvu online za fixní cenu 1 800 Kč — výsledek do 48 hodin.

Je také důležité vědět, že v rámci náhrady nákladů soudního řízení se náklady advokáta spojené s předžalobní výzvou nepočítají podle reálné odměny advokáta, ale podle advokátního tarifu. Částka za výzvu od advokáta se vám ale vrátí, pokud dlužník po výzvě zaplatí — a to se stává často.

Co když dlužník na výzvu nereaguje

Pokud dlužník po uplynutí lhůty nezaplatí, můžete přistoupit k soudnímu vymáhání. Doporučený postup:

1. Podání žaloby na zaplacení nebo návrhu na vydání platebního rozkazu
2. Soud vydá platební rozkaz — pokud dlužník nepodá odpor, nabývá právní moci
3. Na základě pravomocného rozhodnutí můžete podat návrh na exekuci

Díky včasně zaslané předžalobní výzvě máte nárok na náhradu všech nákladů řízení — soudní poplatky, odměnu advokáta, cestovné a další výdaje.

Potřebujete předžalobní výzvu?

Správně formulovaná výzva od advokáta má větší váhu než vaše vlastní upomínka — a často vyřeší dluh bez soudu. Tým advokátů EasyPrávo ji připraví online, za fixní cenu 1 800 Kč, do 48 hodin od objednání.

→ Objednat předžalobní výzvu online: https://easypravo.cz/produkt/predzalobni-vyzva-2/

Časté dotazy

Musí být předžalobní výzva doručena, nebo stačí ji odeslat?

Stačí ji odeslat. Zákon (§ 142a o.s.ř.) vyžaduje pouze zaslání výzvy, nikoliv její doručení. Pokud dlužník zásilku nepřevezme, na účinnosti výzvy to nic nemění. Důležité je mít doklad o odeslání — podací lístek nebo potvrzení z datové schránky.

Můžu předžalobní výzvu poslat e-mailem?

Můžete, ale je to méně průkazné. Pro soud potřebujete důkaz o odeslání a e-mail nemusí být dostatečný. Doporučujeme doporučený dopis s dodejkou nebo datovou schránku.

Co když dlužník na výzvu nereaguje?

Pokud dlužník nezaplatí ve stanovené lhůtě, můžete podat žalobu k soudu nebo návrh na vydání platebního rozkazu. Díky předžalobní výzvě máte nárok na náhradu nákladů řízení.

Jaký je rozdíl mezi upomínkou a předžalobní výzvou?

Upomínka je neformální připomínka dluhu. Předžalobní výzva je formální právní krok upravený zákonem (§ 142a o.s.ř.), který má konkrétní náležitosti. Bez ní můžete přijít o náhradu nákladů soudního řízení.

Kolik stojí předžalobní výzva od advokáta?

Na EasyPrávo stojí předžalobní výzva 1 800 Kč — fixní cena, žádné skryté poplatky. Výsledek do 48 hodin od objednání.

Shrnutí

Předžalobní výzva je nejlevnější a často nejúčinnější způsob, jak vyřešit dluh bez soudu. Zákon vyžaduje její odeslání min. 7 dní před žalobou, jinak přicházíte o náhradu nákladů řízení. Správně formulovaná, zaslaná včas a pod hlavičkou advokátní kanceláře — to je kombinace, která funguje.

▪️Rozvody – řízení o rozvodu manželství s dětmi a řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu se spojuje do jednoho řízení. Bude stačit tedy jít jen jednou k soudu. U rozvodu nově vzniká kategorie tzv. smluveného rozvodu, u kterého odpadá podmínka půlročního odloučení; soudní poplatek zůstává 2.000 Kč. U sporného rozvodu se poplatek zvyšuje na 5.000 Kč, ale pokud se nakonec manželé dohodnou, vrací se částka poplatku ve výši 3.000 Kč.

▪️Péče o děti – ruší se rozlišování péče označované jako výlučná, střídavá či společná. Nově soud bude určovat jen rozsah péče každého rodiče, případně potvrdí jejich dohodu o rozsahu péče o děti. Zákon nově výslovně umožňuje kontakt dítěte s rodičem i na dálku (telefon, internet).

▪️Ochrana dětí – tělesné tresty dětí se definitivně stanou reliktem minulosti. Rodiče mají povinnost pečovat bez tělesného trestání, duševního strádání či ponižujících opatření.

▪️ Rozšíření možností ukládání peněžitého trestu
Nově bude možné uložit peněžitý trest za každý trestný čin, přičemž jeho výše se bude odvíjet od horní hranice trestu odnětí svobody. U závažných činů (např. znásilnění, týrání svěřené osoby či osoby žijící ve společném obydlí) však nebude peněžitý trest možné uložit jako jediný trest. Cílem je širší využití alternativních trestů a snížení přetížení věznic.

▪️Podmíněné propuštění (§ 88 TZ)
Soudy nově nebudou rozhodovat pouze podle úvahy – pokud budou splněny zákonné podmínky, vznikne na podmíněné propuštění nárok. Soud musí zohlednit nejen délku trestu a polepšení, ale i náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a postoj k ochrannému léčení. Tím se mění přístup k rehabilitaci a resocializaci odsouzených.

▪️Dekriminalizace, redukce, změna sazeb některých činů
Držení konopí pro vlastní potřebu bude částečně legalizováno (tj. přestane být trestným činem v určitých mezích). Nově bude možné držení konopí pro vlastní potřebu (do 3 rostlin, 100 g doma, 25 g mimo domov).

▪️Zanedbání povinné výživy – změna rozsahu trestnosti
Neplacení výživného (zanedbání povinné výživy) bude nově trestné pouze tehdy, když neplacení vystaví oprávněnou osobu do nebezpečí nouze. Dřívější trestnost širšího rozsahu (i méně závažných případů) se ruší. Za tento čin bude hrozit odnětí svobody až na 2 roky (dosud zákon navrhoval 1 rok, ale novela navrhuje přísnější sazbu).

▪️Recidiva a další změny trestních sazeb
Některé skutky, které dnes bývají přísněji trestány (např. opakované krádeže, schvalování terorismu na internetu), budou mít snížené trestní sazby. U tzv. speciální recidivy (opakované páchání konkrétního činu) se navrhuje, aby recidiva nebyla v některých případech kvalifikující okolností, ale byla obsažena už v základní skutkové podstatě (tedy trest mírnější než dosud).

▪️Deepfake – zneužití identity k výrobě a šíření pornografie
Zcela nový trestný čin: zneužití identity k výrobě pornografie / její šíření, např. deepfake pornografie. Pachatel může být potrestán až 2 lety vězení (v případě značné újmy ½–3 roky) + zákaz činnosti nebo propadnutí věci.

Zákonodárce za účelem ochrany zájmů a peněžních prostředků klientů novelou zpřísnil podmínky poskytování advokátních úschov. Mezi takové podmínky patří povinnost advokáta mít na každou úschovu samostatný účet. Advokátům je zakázáno vkládat i vybírat peněžní prostředky v hotovosti z účtu úschovy. Peněžní ústavy, u nichž má advokát účet zřízen, mají notifikační povinnost – jsou povinny informovat klienta o každém pohybu na účtu a sdělit mu výši transakce a číslo účtu, na který byla částka převedena.

Novela posiluje ochranu důvěrnosti mezi advokátem a klientem tím, že tuto zásadu výslovně zakotvuje a zdůrazňuje nutnost jejího dodržování. Všechny informace, které si advokát a klient vymění při výkonu advokacie – ústně, písemně nebo elektronicky – jsou považovány za důvěrné a podléhají povinnosti mlčenlivosti. Výjimka z této povinnosti platí při plnění povinností spojených s úschovou peněžních prostředků: advokát může peněžnímu ústavu sdělit kontaktní údaje osob, jichž se úschova týká, a je oprávněn informovat o nové úschově až po vyplacení všech prostředků z předchozí úschovy a jejím ukončení.

Další změnou je možnost advokáta poskytovat právní služby osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy jeho klienta, pokud s tím obě strany písemně souhlasí. Advokát jim přitom musí sdělit všechny podstatné informace, pokud tím nepoškodí slabší stranu, a zároveň nesmí dojít k ohrožení práv, oprávněných zájmů nebo ke zhoršení postavení kterékoli z osob. Takový souhlas je možné kdykoli odvolat.

Dalším přínosem novely je posílení ochrany před neoprávněným poskytováním právních služeb ze strany osob bez oprávnění. Přestupku se nově dopouští i ten, kdo za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne právní službu, která je následně poskytnuta neoprávněnou osobou. Ochrana se tak vztahuje nejen na případy přímého neoprávněného poskytování služeb, ale i situace, kdy je taková služba zprostředkována například advokátem. Za tento přestupek může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Mezi klíčové změny patří:

• Možnost samostatného rozvržení pracovní doby: Tato změna, jako jediná, je upravena samostatným zákonem a nabyla účinnosti od 1.1.2025. Zaměstnanci si tak již nyní mohou po písemné dohodě se zaměstnavatelem sami rozvrhnout pracovní dobu, včetně podmínek pro práci na dálku, což jim umožní větší flexibilitu při slaďování osobního života s pracovním. 
• Úprava zkušební doby: Plánuje se prodloužení maximální délky zkušební doby na 4 měsíce pro standartní zaměstnance a na 8 měsíců pro vedoucí pracovníky. Tato změna by měla nabýt účinnosti od 1. dubna 2025.
• Změny ve výpovědní době: Nově by výpovědní doba měla začínat běžet již dnem doručení výpovědi, nikoli až od prvního dne měsíce následujícího doručení výpovědi, jak tomu bylo doposud.
• Zrušení zaručené mzdy: Dojde ke zrušení zaručené mzdy, nově bude stanovena pouze minimální mzda, jejíž výši bude každoročně vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí.
• Způsob výplaty mzdy: Primárním způsobem výplaty mzdy se stane bezhotovostní výplata na bankovní účet.
• Měna mzdy: Cizincům bude možné po dohodě vyplácet mzdu v cizí měně.
• Možnost práce mladistvých od 14ti let: Nově by mělo být umožněno pracovat mladistvým ve věku od 14ti let, to však pouze během hlavních letních prázdnin a pouze lehké práce, které nijak neškodí zdraví a nejsou rizikové.
• Podpora rodičů: Zaměstnanci na rodičovské dovolené by mělo být umožněno, aby při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Garance návratu na původní místo po rodičovské dovolené: Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte, budou mít nárok na zařazení na původní pracovní místo.